Doležal Jan

Univerzitní profesor dr. Jan Doležal se narodil 30. března 1902 ve Vnorovech (dům č. 60 naproti Lidovému domu). V té době bylo na uvedené zemědělské usedlosti i pekařství s krupařským krámkem jehož provozovatelem byl židovský nájemce. Uvedený majetek patřil Gazárkově rodině, jejíž dcera Marie se provdala za pekařského dělníka Jana Doležala, původem z Černé hory u Brna. Ten po sňatku pekařství zrušil a později krupařský krám změnil na obchod se smíšeným zbožím, který provozoval až do své smrti. Iniciativní obchodník se v obci přihlásil k veřejné osvětové práci. Byl spoluzakladatelem Čtenářského spolku ve Vnorovech se sídlem v hostinci u Svatého Jána. Stalo se tak v roce 1899 a Jan Doležal se stal jeho prvním předsedou. Ve vedení spolku se střídali místní učitelé. Pořádal pro veřejnost přednášky, nacvičovali divadelní hry, půjčovali knihy ze spolkové knihovny, připravovaly zábavné večery. V roce 1913 založili tělovýchovný odbor s názvem Sokol. První světová válka zastavila spolkovou činnost. Tu však obnovili ve dvacátých letech. Tělovýchovný odbor Sokol se v roce 1920 rozdvojil na Orel a Sokol. Čtenářský spolek pak zanikl. Nejstarší syn obchodníka Jana Doležala dostal své jméno po otci a vyrůstal ve zdravém rodinném prostředí. Nadaného synka poslali rodiče studovat na strážnické gymnázium. Zatím se rodina zvětšila o čtyři další sourozence (Bohuslav, Ludvík, Ladislav, Milada). Mladý Jan Doležal přešel ve dvou posledních ročnících ze Strážnice do nedaleké slovenské Skalice, kde v roce 1921 úspěšně maturoval na tamním gymnáziu. Poté se stal posluchačem filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze (obor filozofie a francouzský jazyk). Svůj vědecký zájem soustředil na experimentální psychologii, národní hospodářství a organizaci práce. V přednáškách ho zaujal profesor František Krejčí, první zpracovatel české experimentální psychologie a první organizátor bádání v tomto oboru u nás. A Jan Doležal navázal na jeho výzkumnou činnost. Proto pokračoval ve svém studiu na německé univerzitě v Lipsku a působil také v tamním Ústavě experimentální psychologie. Své vysokoškolské studium zakončil v roce 1927 doktorátem filosofie. Už rok předtím přijal místo asistenta v Psychotechnickém ústavu na Vysoké škole technické v Drážďanech, kde setrval celých šest let. V roce 1932 se vrátil do Prahy a z Německa si přivedl i svou budoucí manželku. V Praze přijal místo náměstka Psychotechnického ústavu Masarykovy akademie práce. Tato instituce se pak přejmenovala na Ústřední psychotechnický ústav československý, napojený na ministerstvo školství a na ministerstvo sociální péče. Ústavu se podařilo přežít německou okupaci za druhé světové války i politické zvraty po roce 1945. Pokračoval ve svém vědeckém výzkumu, ale v roce 1951 došlo k uzavření ústavu v důsledku administrativních opatření komunistického režimu. Po svém návratu z Německa navázal Jan Doležal úzkou spolupráci s řadou českých i slovenských průmyslníků, zejména pak s vedením i se samotným Tomášem Baťou z jeho zlínského obuvnického závodu. Jan Doležal patří k první badatelské generaci, která se zaměřila na průzkum člověka při práci. Tomuto cíli zasvětil celý svůj život. Psycholog Jan Doležal se rád vracel ke krátkým návštěvám do rodných Vnorov. V jejich rodině došlo k veliké změně. Zemřela totiž jeho matka a otec se oženil podruhé s Marií Krejčí z Brodku u Nezamyslic. Poté přišli další sourozenci: Miloš, Stanislav a Ludmila. Obchodu se ve Vnorovech dobře dařilo. Jan Doležal se habilitoval na docenta psychologie na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Univerzitním profesorem se stal až v roce 1947. Byl otcem dcery Soni, která se také věnuje studiu a vědecké činnosti v oboru psychologie. Usilovná vědecká práce a pak přednášková činnost na pražské univerzitě ho vyčerpávala, politická situace komplikovala v padesátých a šedesátých letech jeho život. Nedožil se vysokého věku, zemřel v Praze v roce 1965.

Jan Doležal byl prvním vnorovským univerzitním profesorem. Občanská veřejnost ho znala jako vzdělaného člověka. Pamětní deska na rodném domě byla odhalena dne 6. dubna 2002, u příležitosti 100. výročí narození.

Výběr vědeckých studií profesora Jana Doležala

1. Untersuchungen die Verwendbarkeit (1927)
2. Psychologische Eignungsprüfungen (1929)
3. Analyse der Bewegungsform bei der Arbeit (1930)
4. Volba povolání středoškolských abiturientů (1932)
5. Nezaměstnanost studovaného dorostu (1933)
6. Psychotechnika v pojišťování (1933)
7. Psychotechnika a řidič (1934)
8. Výzkum abiturientů českých středních škol (1936)
9. Člověk v práci a v povolání (1940)
10. Pracovní místo a výkonnost (1940)
11. Pracovní pohyb a výkon (1940)
12. Organizovaná součinnost (1943)
13. Boj proti únavě v průmyslové práci (1943)
14. Problémy průmyslové výroby (1944)
15. Výchova k práci (1946)
16. Věda o práci (1948)
17. K diskusi o vyučování psychologie (1951)
18. Čím se člověk liší od zvířat (1957)
19. Užití psychologie v praxi (1957)
20. Psychologie práce (1959)
21. Světový rok mentální výchovy (1960)
22. Proč duševní hygiena (1961)
23. Skvělé perspektivy - Závažné úkoly (1961)

Literatura: Československá psychologie, 1962